MONTY

,,Co asi procházím se" snažil se mluvit jako pán. Bohužel měl obavy o koho se jedná, a tak jen stál.Vídal se na oblohu a na měsíc. Přišel blíže,aby na sebe nemuseli křičet. ,,Hele, a jak jste se sem dostali vy ?" snažil se flirtovat. Monty v mysli přemýšlel jak se tu dostali oni.A najednou dostal hlad.Začalo mu kručet v žludku tak,že si myslel že to uslyší i ty vlčice.

Povstávala tam. Sledovala trochu z dálky vlky, kteří se bavili. Přišla nejistě blíže a řekla: ,,No, abych byla zdvořilá... Já jsem Lawiee'' a usmála se na vlky. Do toho vklouznul vlk, kterého se celkem dost lekla. ,,Jak jsem se sem dostala Já? No, procházela jsem se tu, a ucítila pach vlků, doufám tedy, že mě nezabijete'' odpověděla vlku a zasmála se. Její strach celkem odcházel a nejistota též. Čím to bylo?...

Jasné. Ten vlk byl nejspíš úplně mimo. "Jasně..." Na rozdíl od vlka se vlčice představila jako Lawiee. "Těší mě." Zastříhala jsem ušima. "Jsem Timber.." Znovu promluvil ten podivný vlk. "Prostě jsem šla." Zavrtěla jsem nad ním hlavou. "Už se těším až si tvůj kožich vystavím v jeskyni. Jistěže tě tě nezabiju hlupáčku." Pousmála jsem se směrem k Lawiee. 

MONTY

,,Monty,jméno mé" natáhl přední tlapu k vlčicím.,Omluvte mě,že jsem byl hrubý,víte nějak mě něco na vás okouzlila"pokračoval.Přemýšlel o kom mluví ta vlčice s,co se představila jako Timber,zda-li jeho.,,Myslíš mě ? "zeptal se jí.Atˇsi to jen zkusí,já jí ukážu mou sílu.

Přijemný vánek ji čechral srst.Zvedla čenich do vzduchu a cítila ten krásný vánek. Bylo to osvěžující. Když ji vlčice nazvala 'hlupáčkem' tak vystartovala na nohy a postavila se před ní. ,,Milá,Zlatá... jakýpak hlupáček?'' řekla líbezným hlasem a mohutně se postavila před vlčici. Usmála se na vlčici. Udělala krok vpřed. Lawiee nebyla žádný srab, jen ta rána, co ji udělal Aurelion, jí celkem znejistěla. Poté se koukla na vlka. Měl zvláštní srst, ale vypadal pěkně...

Monty... Pousmála jsem se. Bylo to zajímavé jméno, ale takové obyčejné. Nevím, co ve mě probudilo touhu po zvláštnostech. "Cože? Ne. Asi." Společnost byla fajn, ale nějak jsem vyšla ze cviku poslouchat víc vlků najednou. Pak se ale ozvala ta vlčice. Zhluboka jsem se nadechla. Jen klid. "To byla jen sranda. Jistě jsi chytrá." 

MONTY

,,Alespon tak"pousmál se na ně.,,Hele,nevím jak vy,ale já mám hlad,"promluvil k davu.,,Jdeme na lov?" zeptal se a ihned se vydal na lov.Po pár krocích se zastavil.Chtěl začít čenichat,ale zapomenul že nemůže. Auuu! .Zaknučel a pak se snažil,že se nic neděje.Zvedl se vánek a jemně mu přočesával srst.

Čekala tam, kdo co řekne. Vlčici už nechala být, stejně ji nějak nepřesvědčí. Za to ale věnovala pohled vlkovi, který se představil jako Monty. ,,Na lov? Můžeme! Mám hlad'' řekla inspirovaným hlasem. Běžela hned za Montym, ale Monty se zastavil a Lawiee si toho tak rychle nevšimla a omylem svalila vlka a sebe na zem. Ihned vstala, oklepala ze sebe hlínu a trávu a poté řekla: ,,Já se moc omlouvám, je to moje chyba...'' a smutně se podívala na Montyho...

Timber

Najednou mi přestali věnovat pozornost.  Jako vlčata. "Jasně, ve třech je větší síla. Jdu taky." Nezajímalo mě, jestli jim to bude vadit. Pustili se se mnou do řeči a teď se mnou budou muset strávit večer.

MONTY

,,Jsi v požádku?" hned po pádu se vzdl a začal se vyptávát. ,,Já jsem v pohodě,ale musíš dávat pozor a nehledět po holubech"promluvil na vlčici,co ho před chvílí svalila. Zvedl se ,oklepal hlínu a távu ze své srsti.,,Jdeme raději,jinak ještě padneme hladem". Začal se plížit trávou,rosa už padla a proto si vlhčil své tlapy v porostu.Díval se před sebe.Najednou se cosi mihlo v dáli.